Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pomník Rudé armády

Pomník Rudé armády

dscn8533.jpg

 

Nachází se ve městě Táboře na rušném místě uprostřed města.

Je umístěn několk desítek metrů od obchodní tepny Nového města, třídy

9.května. Přesně je dislokován na náměstí Tomáše Garyka Masaryka před historickou budovou Zemědělské školy a před budovou současné Obchodní akademie. Je tedy umístěn na velmi známém místě města Tábora, kudy denně prochází snad tisíce chodců, obyvatel i návštěvníků města.

Je znám tudíž velké většině občanů všech věkových kategorií a teké jejich demokraticky zvoleným zastupitelům a funkcionářům rady města.

Autorem pomníku se sochou rudoarmějce z roku 1947 je sochař Luděk Varvažovský. Pomník byl slavnostně odhalen 8. května 1949.

Historie nás učí, že město Tábor bylo osvobozeno vojsky Rudé armády dne 9.května 1945. Podrobnosti osvobození jsou uvedeny na těchto stránkách přesnou citací  textů z kroniky města Tábor.

Když se podíváme na stránkách Národního památkového ústavu do části Jihočeského kraje, na přehled nemovitých památek, část Monum Net, ze zápisu přehledu nemovitých památek města Tábor se dočteme, že památka-Pomník Rudé armády je zařazen od 3.května 1958, číslo rejstříku ÚKSP: 22785/3-4652 ve městě Tábor, část města Tábor, ale se specifikací místa-ulice,náměstí/umístění: NEBYL IDENTIFIKOVÁN. Identifikátor:133758.

Co to znamená? Pomník Rudé armády se údajně dle tohoto rejstříku nemovitých památek nachází na neidentifikovaném místě, neboli náměstí Tomáše Garyka Masaryka administrativně neexistuje. Přitom realita je jasná. Všichni obyvatelé města i návštěvníci dosvědčí existenci

pomníku

Rudé armády

na současném náměstí Tomáše Garyka Masaryka.

Pomník Rudé armády na náměstí tedy reálně stojí, ale v rejstříku nemovitých památek se nachází na neidentifikovaném místě města Tábor.

Z těchto důvodů jsme zahájili pátrání po osudech tohoto významného sochařského díla z rukou sochaře Luďka Varvažovského. S výsledky našeho pátrání a bádání budete postupně seznamováni.

Klub českého pohraničí, zaspaný spolek, klub Táborsko

 

kcp--taborsko---logo-l.jpg

 

 

Náhledy fotografií ze složky Pomník Rudé armády v Táboře

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Není bronz jako bronz

bystrozraký rejpal,23. 4. 2023 18:49

Dnes, po mnoha letech pátrání jaké barvy byla původně socha rudoarmějce s dítětem v rukách a nad hlavou, porovnávám barvu bronzu z Tábora po opravě sochy s barvami bronzových soch po celé republice. Naše socha má zvláštní barvu bronzu, která se nikde nevyskytuje. Ví někdo proč je táborský bronz barvy vodníka? Možná nám pamětník, který fšechno zná a fšechno viděl, vysvětlí barvu táborského bronzu barvy vodníka.

Jak to bylo doopravdy...

Pamětník ,22. 7. 2019 7:49

Jak vidno, moc jste toho o historii pomníku na nám. TGM nevypátrali a nadále šíříte nepravdivé informace. Zřejmě nejste zdejší rodáci, protože ti historii svého města dobře znají.
V první řadě všichni Němci z Tábora odešli v noci z 8. na 9. května 1945 a Rudá armáda do Tábora dorazila až 10. května 1945, kde byla kolem 11. hodiny přivítána u Černých mostů. První zastávku vojáci udělali u tabákové továrny, kde velitelé Rudé armády vystoupili z aut a vítali se s jednotkami Partyzánského hnutí odporu a zástupy občanů. Ve 12,30 vjela auta Rudé armády na Žižkovo náměstí, kde generálmajor Konotop pozdravil obyvatele města. Poté vojákům Rudé armády poděkoval předseda Krajského revolučního národního výboru v Táboře spisovatel Ivan Olbracht.

A co se týká památníku: Na podobu památníku město v roce 1947 vypsalo soutěž a 4. ledna 1948 se konala výstava všech návrhů v gotickém sále muzea. Z 21 návrhů vybrala porota projekt akad. sochaře Luďka Varvařovského nazvaný "Vojna a mír". K odhalení pomníku proběhlo v rámci květnových oslav 8. května 1949 a podstavec byl doplněn nápisem 8. květen 1945.
Datum 9. květen 1945 na podstavci být ani nemohlo, protože tento den byl prohlášen Dnem osvobození až v roce 1951, kdy už pomník dva roky před zemědělskou školou stál.
Zdroj: Týdeník Palcát, 11. května 1945
Brožura 40 let svobodného mírového života, vydaná v roce 1985 MěstNV
Tábor
kniha historika PhDr. Jaroslava Hojdara, Vyprávění válečnýho kluka, 2014
A bezpočet dalších pramenů včetně dobových fotografií.

Na kroniku Tábora se nelze odvolávat, protože původní zápisy byly zničené a nahrazené dvěma verzemi až dodatečně pořízených zápisů. Pomník nazvaný "Rudoarmějec" byl instalovaný na Novém hřbitově v Táboře a stojí tam dodnes.

Kde berete svou jistotu?

Zvědavý ,23. 8. 2017 9:41

Zajímalo by mě, o co opíráte své tvrzení, že Rudá armáda přišla do Tábora 9. května 1945, a také, jak chcete doložit, co bylo na podstavci sochy ve vítězném návrhu sochaře Varvažovského. Domníváte se, že lidé, kteří žijí v Táboře po několik generací a jejichž předci se finančně podíleli na pořízení sochy, nemají žádné povědomí o historii svého města?

Re: Kde berete svou jistotu?

Zdeněk Trippé, předseda klubu,14. 3. 2018 18:13

Jistotu v tvrzení o příchodu Rudé armády do Tábora dne 9.5.1945 nemám. Mám sice výňatek z kroniky města Tábor z té doby, ale také vím, že původní kronika se za okupace ztratila a byla pak dopisována. Byla dopisována dodatečně!

Re: Re: Kde berete svou jistotu?

Zdeněk Trippé, předseda klubu,14. 3. 2018 18:25

Do Tábora se však Rudá armáda mohla dostat také po jiných komunikacích než po státní silnici vedoucí z Jihlavy na Tábor. Jenže to by pak prchající vojska nacistů byla zadržena v Táboře a ne až u Podolského mostu. Osobně se přikláním k domněnce, že Rudá armáda osvobodila Tábor až 10.5.1945. K původní podobě památníku mám dobové foto a samotný projekt vítěze soutěže. O soše, pomníku tvrdím, že nyní má smyšlené pojmenování na "Vojna a mír". Myslím si, že šlo od samého počátku a pomník Rudoarmějce. Dejte mi vědět, rád se s Vámi v této věci setkám.

Re: Kde berete svou jistotu?

Zdeněk Trippé, předseda klubu,14. 3. 2018 18:33

Poslyšte "Zvědavý", sejděme se a udělejme v tom konečně pořádek. Náš klub se prezentuje jako spolek občanů, kteří se hlásí k pravdivé historii bez ideologických a konjunkturálních politických příměsí. Pokud máte k dispozici fakta, nedělejte "chytrého" a dejte je k dispozici. Máme možnosti jak je předat na různých akcích mládeži a vůbec, veřejnosti. Ukončit pravdou dnešní bloudění v historii.

Zvítězí Rudoarmějec v Táboře podruhé a natrvalo?

Ing. Zdeněk Trippé, předseda klubu,2. 5. 2017 18:46

Dlouho se nic nedělo. Přes četná opatření k nápravě historické křivdy, kdy z podstavce Pomníku Rudé armády byl odstraněn srp a kladivo s hvězdičkou, a datum se paradoxně měnil z 9. na číslici 8. a to hned vedle Třídy 9.května. Až najednou nyní v kratičkém článečku, v sloupku Táborského Deníku z dubna 2017, v neprodejném výtisku, svítá táborskému Rudoarmějci nová naděje na odstranění křivdy.

Re: Zvítězí Rudoarmějec v Táboře podruhé a natrvalo?

(aš) píše,2. 5. 2017 18:55

Datum osvobození brzdí opravu. Vrátí se srp i kladivo? Tábor - Rudoarmějec od Luďka Varvařovského na táborském náměstí TGM čeká na opravu. Než se ale restaurátor pustí do práce, chce si táborský odbor kultury nechat posoudit, jaké datum osvobození má na soklu uvádět. Zda 8.května jako dosud, protože se Tábor v devadesátých letech přiklonil k západnímu vnímání konce války, nebo prosovětskou devítku, jíž nese v názvu ulice vedoucí kolem pomníku. Ředitel muzea Jakub Smrčka by vrátil devítku, ale i srp a kladivo. Vysvětluje, že jejich odstraněním došlo ke znehodnocení díla.

Re: Re: Zvítězí Rudoarmějec v Táboře podruhé a natrvalo?

Ing. Zdeněk Trippé, předseda klubu,2. 5. 2017 19:02

Datum na soklu se vysvětluje prozápadním a prosovětským vnímáním Dne vítězství, které se odvozuje od všeobecné a úplné kapitulace nacistického Německa. Jenže my, bývalí Čechoslováci, a nyní Češi a Slováci bezpečně víme, že pro nás existuje československé vnímání, naše státní vnímání tohoto významného datumu. Tím už od konce II.světové války je pro nás, občany znalé historie, příjezd Rudé armády do Prahy dne 9. května 1945 a její osvobození od nacistů. Ať žije Den vítězství, 9.května 1945. Je tohle jasné?

Re: Re: Re: Zvítězí Rudoarmějec v Táboře podruhé a natrvalo?

Ing. Zdeněk Trippé, předseda klubu,2. 5. 2017 19:09

Naši předci, plní radosti z osvobození, vděční Rudé armádě za osvobození zpod nacistické tyranie, tenkrát neváhali a politicky nekalkulovali. Nepotřebovali to, věděli co prožili a tak následně ztvárnili svoje city do tohoto krásného pomníku, věnovaného Rudé armádě, osvoboditelce a zachránkyni českého lidu před vyhubením nacisty.

Re: Re: Re: Zvítězí Rudoarmějec v Táboře podruhé a natrvalo?

Zdeněk Trippé, předseda klubu,14. 3. 2018 18:18

Pokud máte věrohodné informace opírající se o fakta, budu rád, když se setkáme a dáme dohromady pravdivou informaci o příchodu Rudé armády do Tábora. Poslední dobou děláme s občany obce Dolní Hořice, část Lejčkov, každoročně pietní akty, na kterých připomínáme krutý osud zavražděných občanů dne 9. května 1945. Mám jejich kroniky k dispozici a z nich vím, že Rudá armáda prvními jednotkami vstoupila do Lejčkova až 10.5.1945 po poledni.

Záhada dvou pomníků na stejném místě

detektiv Babočka,11. 10. 2015 20:07

Na inkriminovaném místě náměstí T.G. Masaryka dnes stojí "cosi", co se jmenuje Vojna a mír. Ministerstvo kultury to však nazývá sochou Rudoarmějce a registruje tuto sochu jako sochařské dílo r.č. 3-4657. Vyřadilo toto sochařské dílo z rejstříku kulturních památek svým rozhodnutím ze dne 2.5.1997. Na tom samém náměstí by se mělo nacházet "něco", co se kdysi, patrně od roku 1958 vedlo jako nemovitá památka-Pomník Rudé armády a který byl zařazen od 3.května 1958, číslo rejstříku ÚKSP: 22785/3-4652 ve městě Tábor, část města Tábor, ale se specifikací místa-ulice,náměstí/umístění: NEBYL IDENTIFIKOVÁN. Identifikátor:133758. To znamená, že pomník Rudé armády byl z náměstí T.G. Masaryka odcizen, a to jako detektiv musím odhalit. Dle dokumentů tam byly pomníky dva a zůstal jenom jeden. Je mou povinností zjistit pachatele odcizení pomníku Rudé armády z uvedeného náměstí v Táboře. Budu pátrat dokud jej neusvědčím z krádeže pomníku.

Pátrání se může opřít o stanovisko Ministerstva kultury ČR

badatel na penzi,11. 10. 2015 10:59

V dokumentu Ministerstva kultury ČR ze dne 2.5.1997 se značkou k 1.639/97 jde o tuto formulaci. Věc: Tábor, socha Rudoarmějce, r.č.3-4657, umístěná na náměstí T.G.Masaryka, okr. Tábor-zrušení prohlášení za kulturní památku. Dokument najdete na stránkách ve fotoalbu k pomníku. Zjistili jsme správný název sochařského díla a konečně jsme ji nalezli v Táboře na správném místě. Jde o Sochu Rudoarmějce, která stojí doopravdy na uvedeném náměstí. Kdo nevěří, podívejte se na fotografie a zajděte si na náměstí. Je tam. Nejde už o kulturní památku a ani o nemovitou památku. Jde o sochařské dílo, které dle Ministerstva kultury nevykazuje žádné mimořádné historické ani umělecké hodnoty, které by opravňovaly její ponechání v Ústředním seznamu kulturních památek. V minulém období byla tato socha prohlášena za kulturní památku výhradně z politických důvodů. Tolik tedy odůvodnění z nejvyšších míst ministerstva kultury. Jestli tomu rozumíme správně, tak osvobození Tábora Rudou armádou a rudoarmějci od německé okupace, nebylo žádnou mimořádnou historickou hodnotou. Šlo zřejmě o běžnou záležitost nějaké války, která se městem prohnala.

Re: Pátrání se může opřít o stanovisko Ministerstva kultury ČR

kolemjdoucí,11. 10. 2015 11:05

No jo, ale proč je na desce před sochou Rudoarmějce psáno, že se socha jmenuje "Vojna a mír"? Kdo ji a jakým úředním rohodnutím přejmenoval? Rudoarmějec se jmenuje Vojna a mír? Kdo přejmenoval Rudou armádu na Armádu Vojny a mír? Byla vůbec Rudá armáda přejmenována na armádu Vojna a mír? O tom mi není nic známo.

Re: Re: Pátrání se může opřít o stanovisko Ministerstva kultury ČR

badatel na penzi,11. 10. 2015 11:11

O to jde. Musíme společně pátrat jak to s tou sochou je od samého počátku. S jistotou víme, že dle Ministrestva kultury ČR je v roce 1997 socha nazvána jako Socha Rudoarmějce. Od té doby prý nejde o kulturní památku. Vlastně dle ministerstva kultury o ni jako o kulturní památku nešlo nikdy. Budeme tudíž dál pátrat co bylo před a co potom. Taky se mi nechce uvěřit, že Tábor osovobozoval v roce 1945 voják Vojna a mír.

Pátrání po tvůrci pomníku Rudé armády v Táboře pokračuje

badatel na penzi,2. 10. 2015 18:45

Při pátrání na české síti jsem objevil v sloupku Novin táborské radnice č. 1 z roku 2010 , strana 2, text nebožtíka PhDr. Stanislava Zity. Stojí v něm, že 6.ledna 1950, zahynul v Praze při autohavárii sochař Luděk Varvažovský, narozen 7.srpna 1923 v Kloboukách u Slaného, autor pomníku Vojna a mír v Táboře. Tato plastika, která v roce 1947 zvítězila v soutěži o táborský památník sovětské armády mezi 21 předloženými návrhy, takto zůstala životním dílem nadaného, předčasně odšlého umělce. Tolik tenkrát v lednu 2010 psal dnes také neboštík, historik PhDr. Stanislav Zita. Pátrání se tedy bude odvíjet od těchto poznatků. V textu vidíme na první pohled již jednu nepřesnost. Nejedná se o památník sovětské armády, ale o pomník Rudé armády. Musíme dál prozkoumat původní název tohoto sochařského díla z roku 1947. Název by asi měl odrážet realitu roku 1945, neboli osvobození města Tábor Rudou armádou. Víme, že tenkrát ještě Sovětská armáda neexistovala. Pokračujme tedy v pátrání...

Re: Pátrání po tvůrci pomníku Rudé armády v Táboře pokračuje

čtenář z Nového města, Tábor,4. 10. 2015 15:44

Sleduji tento web Táborského klubu jako jeho čtenář. Všiml jsem si, že slavný pomník vlastně není ani srozumitelně, ale také správně pojmenován. V rejstříku nemovitých památek města Tábor je uveden jeho název - pomník Rudé armády. Původně na podstavci byl uveden datum 9. května 1945, což je skutečný den příjezdu Rudé armády do Tábora. Neboli, jestli správně chápu ten datum, šlo o den, kdy byl Tábor osvobozen Rudou armádou. Nyní je však na podstavci sochy datum změněn na 8. května. Po této změně budeme asi společně dál pátrat a snad se dozvíme, jak to s tím datumem vlastně bylo a je. Nezpochybnitelným faktem však je, že Rudá armáda přijela do města 9. května 1945. Asi proto byl na podstavci od počátku vytvoření a instalace pomníku tento datum - 9. května 1945. Budeme pátrat dál....

Re: Re: Pátrání po tvůrci pomníku Rudé armády v Táboře pokračuje

badatel na penzi,4. 10. 2015 15:55

Nesrovnalosti v názvu nemovité památky, pomníku Rudé armády jsou dnes značné. Zjistil jsem, že pomník má mnoho jmen. Například: Památník Rudé armády, Socha rudoarmějce, Rudoarmějec, Plastika rudoarmějce, Památník sovětské armády, Pomník Vojna a mír. Ještě, že se nejmenuje Den všeobecné a úplné kapitulace fašistického Německa 8.května 1945. Zdá se však, že původním obyvatelům Tábora, našim předkům, tohle bylo jasné jako facka. Tábor osvobodila Rudá armáda 9. května 1945. Proto se před rokem 1989 jmenoval Pomník Rudé armády. Jasné, srozumitelné a pravdivé pojmenování, bez politicky konjunkturálních nánosů. Budeme pátrat dál...

Re: Re: Re: Pátrání po tvůrci pomníku Rudé armády v Táboře pokračuje

obyvatel z Vrtaček v Táboře,11. 10. 2015 10:37

Je to všechno divné. Slyšel jsem, že se socha jmenovala "socha Rudoarmějce". Takto byla pojmenována ještě v roce 1997 v jednom z dokumentů Ministerstva kultury České republiky. Proč je v jednom z rejstříků městských památek nazývána jako Pomník Rudé armády? Jedna socha a tolik nesrovnalostí? Neměl by být problém to napravit a udělat v tom jasno.

Přejmenování Rudé armády na Sovětskou armádu a symbolika

čtenář webu fronta.cz,1. 10. 2015 19:03

V době ruské občanské války měla Dělnicko-rolnická rudá armáda (Rudá armáda) ve znaku pěticípou rudou hvězdu, zlatě lemovanou. Uprostřed hvězdy byly křížem přes sebe kladivo a pluh (obojí ve zlaté barvě). Tento znak (označuje se i jako revoluční vojenský znak) byl oficiálně zaveden 29.7.1918. Rudoarmějci jej nosili na čepici a na hrudi.
Rozkazem Revoluční vojenské rady republiky (RVSR) č. 953, ze dne 13.4.1922, byl pluh ve znaku nahrazen srpem; patrně proto, že jeho vyobrazení je jednodušší. Parametry znaku byly dále upřesněny dalšími rozkazy RVSR č. 1379 z 29.5.1922 a č. 1691 z 11.7.1922, čímž vznikla hvězda s kladivem a srpem, jak ji asi nejlépe známe. Ta „tlustější“ verze se nosila nejčastěji na čepici. Od roku 1922 hvězda se srpem a kladivem zůstávala hlavním znakem vojáků Rudé armády až do jejího přejmenování na Sovětskou armádu (25.2.1946). Vojáci Sovětské armády nadále nosili na uniformách rudé hvězdy se srpem a kladivem až do zániku SSSR (31.12.1991) a vojáci některých nástupnických států samozřejmě ještě nějakou dobu poté. Tolik fakta z webu fronta.cz. Z toho ovšem logicky plyne, že Tábor osvobozovala Rudá, a ne Sovětská armáda. A že se tudíž pomník nemůže nijak vyjadřovat osvobození ČSR Sovětskou armádou. Tábor byl osvobozen Rudou armádou a voják na pomníku nemůže tudíž být sovětský voják, ale rudoarmějec. To bezprostředně souvisí s názvem pomníku, který bývá účelově, z politického hlediska oportunisticky, přejmenováván.